Geocaching jižní Čechy.

Rok kačerem

Fri, 25 Dec 2009 15:26:32 +0100

Až letos odbije 9tá hodina posledního dne v roce, tak budeme mít za sebou rok s Geocachingem a nalezených cca 260 krabiček(nezáleží nám na počtu), které nás většinou přivedli na krásná, zajímavá místa, ať významem či místem samým. A o tom Geocaching podle nás je, poznávat a mít cíl. Pro každého je ten cíl samozřejmě jiný. Někdo rád poznává nová a zajímavá místa, někdo si hledáním zpestřuje výlety, služební cesty, další chce mít co nejvíce ulovených keší a další, aby tam byl první po publikaci(FTF) a další aby měl co nejvíce FTF. Samozřejmě nesmím opomenout ty, pro které stalo koníčkem či zálibou zakládání keší. Tento poslední den v roce trávíme společně se sestersky svázanym klanem "Jankovaci". Když jsme se tak vloni k večeru sešli a chystali se trochu pobavit, nacpat něco do bachoru a něčím dobrým to spláchnout, tak nám byl představen. Dobrý den, seznamte se.....GEOCACHING. No a tím to začalo, příhlášení, včetně přezdívky, bylo dílem okamžiku. Řekl bych, že jsem tomu ihned propadl. Následovalo hledání nejblížší cache v okolí, která by nebyla daleko a šla by zdolat pěšky s dětmi a psy. Vyhrála to cache "BUDIVOJICE" a tak byla naše první a vlastně poslední v roce 2008. Dá se říci, že jsem kačingu od začatku věnoval a věnuji většinu svého volného času(toho zbytku, co mi zbývá po splnění všech pracovních a rodinných povinností). Někdy však dostává tato nová záliba přednost nebo jde na úkor povinností. Jsem víceméně pánem svého času, takže, jak si to zařídím, tak to mám. Jak už jsem uvedl, zpestřuji si své pracovní povinnosti tímto koníčkem, v rámci možností. Někdy se, ale bohužel stane, že se do terénu nedostanu přes měsíc a to potom mívám docela slušný absťáky. To pak po nocích či po ránu lítám po internetu a hledám, co je kde nově publikováno, počítám multiny nebo připravuji do šuplíku svoje krabičky. Ze začátku jsme hledali dle hintu a s mapou, ale nejvíc společně s Jankováky, kteří měli telefon s GPS. Někdy v únoru jsem pořídil GPS Garmin eTrex Legend, který máme do dneška a se kterým jsme až na občasné ztráty signálu spokojeni(poohlížím se po něčem novějším, ale zatím nemám představu, sbírám a třídím info). Z našeho rodinného klanu jsem tomu podlehl nejvíce asi já, následně potom moje hezčí a chytřejší polovička(já říkám moje manažerka), která prohlásila, že já jsem magor a ona není sebevrah, a že někdo musí mít rozum, ale taky tomu podlehla a honí krabky se mnou. Dívá se na to trochu jinýma očima, několikrát našla krabičku či vyřešila úkol dřív než já, který jsem okolo běhal jak hladový vlk. No prostě nastane zatmění a v tu chvíli pro mne existuje jen šipka a souřadnice. Je mi úplně jedno, jestli je to z kopce nebo do kopce, potok, nepotok, prostě jdu po stopě. Párkrát se mi už stalo, že jsem svoji smečku(3 kusy a já) ztratil a část i uštval. Od té doby se mně vždy ptají, kam že to jedeme, kolik kilometrů, jestli máme dost jídla a pití a zda mohou eventuelně zůstat v základním táboře nebo v autě(berou si sebou přehrávače, knihy a časopisy). No nebo prostě řeknou, abych jel radši sám a užiju si to(když se jim nezdá terén). Hlavně ty mladší kusy. Pár keši jsme už našli, získali trochu zkušeností, zažili nějaké to zklamání z nenalezených krabiček nebo z ne zrovna povedených, ale nikdy jsme nebyli otrávení a nechtěli to odpískat. Je to pro nás zábava, program a výzva. Neznáme takové to, co s načatým odpolednem, co budeme dělat a tak.... Podíváme se do mapy, na Geocaching Home, připravíme si trasu, místo, kde jsme ještě nebyli, nebo se vracíme i na místa nám už známá, kam se rádi vracime. Pěkný koníček a jsme za něj rádi. Naším hlavním loveckým teritoriem jsou Jižní Čechy,je to dané našim trvalým bydlištěm v ČB. Jsme ale smečka šmejdivá a toulavá, takže lovíme tam, kam nás nohy zanesou. Máme i pár zahraničních keší, tak můžeme trochu porovnat kvalitu a provedení našich krabiček se zahraničními. Čtvrtým rokem jezdím na přelomu května a června do Norska na ryby. Letos jsem si k tomu přidal sbírání keší po cestě(cca 3000 km na místo) a v místě ubytování a jeho nejbližšíi okolí(kvůli třem kouskům jsem najel 200 km a stálo to za to). Cestujeme nahoru Německem do Rostocku, kde najíždíme na trajekt do Švédska. V Rostocku se mi lov nezdařil. Při čekání na trajekt jsem se snažil vyzvednout jednu místní tradičku, ale marně. Přímo u ní byl přístřešek a v něm zrovna měli sraz policajti s celníkama(kouřová siesta se sváčou) a neměli se k odchodu. Dal jsem tomu cca 1/2 hodiny(mlsně jsem na ni civěl přes plot) a potom jsem se musel nalodit. Říkal jsem si, že ji vezmu na zpáteční cestě, ale ouha, výjezd z trajektu a z přístaviště byl na druhé straně a nedalo se zastavit. Snad příště. Člověk musí být trpělivý. Po přeplutí kusu slané louže a vylodění v Trellborgu a po pár set kilometrech ale následovaly tři úspěšné Švédské(Jamtli, Förtöjningen , Biathlon ) a tři Norské(Hellåga, Rølielv, Nesna #3 - Fjelluft ) kešky. Předně z těch Norských jsem byl nadšený. Nachází se kus pod Polárním kruhem, návštěvnost není vysoká, ale ty místa(nádherné výhledy, umístění nad vodopádem,...) a nikde nikdo. Čekal jsem, že potkám spíš soba, losa nebo něco podobného, jen ne člověka a natož kačera. K jejich odlovu jsem se dostal až pozdě večer před odjezdem k domovu a najel jsem 200 km, protože jsem musel objet velký záliv, ale stálo to za to. V Chorvatsku se nám spolu s pěknými místy zadařilo získat pár(10) krabiček, byly to naše dovolenkové. Pilně jsem se připravoval a přál si aby nebylo takové horko. Měl jsem jich v GPS nacpaných asi 60 kousků, na všechny světové strany od penzionu. Řekl jsem si, že musím být připravený na vše, ať je horko nebo leje, kačer přece nezevluje. Jen u jedné kešky jsem v listingu přehlédl obtížnost terénu číslo 4 a vyrazili do terénu v šortkách a sandálech. Potíže nastaly až na místě, kdy to bylo ze silnice ke kešce cca 45 metru, jenže prudce do svahu, skoro kolma stěna, ostre kameny a okolo oploceny pozemek s ovcemi. Lov se sice zdařil, ale beze ztrát se to neobešlo, já jsem si roztrhl nohu, další lovec přišel o obuv a všichni jsme byli poškrábaní od trnů a lilo z nás jak z konve, jako by jsme vylezli z vody(muselo se to celé obejít a použili jsme i přední náhon). Musím, ale konstatovat, že nedám dopustit na naše České kešky, prostě doma je doma. Z těch musím vyzdvihnout především "UFOni 2 - Cesta tmou" a "Po stopach hrabete Draculy". Do dneška jsou v nás neskutečné zážitky z odlovu. Například pro odlov Draculy jsme si vybrali jeden únorový večer zpestřený vichřicí, okolo lítaly větve, ozývaly se děsivé zvuky. Dracula po nás šel, podrážel nám nohy, chytal nás za rukávy, ale nedali jsme se a vyšli jsme z toho jako vítězové, sice trochu potrhaní, zmrzlý, ale bohatší o nevšední zážitek a další krabičku. A co budu povídat o Ufonech, to je taky vykutálená věc. Nic na nás sice nechrochtalo a ani nevrčelo jako na některé geokolegy, ale potrápila nás pěkně. Utržili jsme při zdolávání strží, močálů, polomů a potoků v tom pralese pár pěkných šrámů a omrzlin, nepočítaje boty plné vody a jehličí až za trenkama. Jo a nohy, ty taky dostaly zabrat. Měli jsme pocit, že jsme dvakrát dokola obešli celé Budějovice, ale skutečnost byla jiná, když jsme se podívali na mapu, tak jsme zjistili, že jsme motali dokola kolem pár stromů a to tak dokonale až jsme skoro nevěděli, kde máme auto. Další čtvrthodinu jsem hledal klíče, ale zadařilo se a domů jsme se vrátili hodinu po půlnoci(začátek akce byl ve 20,30 místního času). A mnoho a mnoho dalších. Tak to bylo takové krátké ohlédnutí za rokem s GEOCACHINGEM, naší novou zálibou...... Díky za to.

Jak se geocaching s Francouzem potkal

Mon, 17 Aug 2009 09:30:09 +0200

Jestliže se položí otázka ,, Jak na tebe zapůsobil francouzský geocaching?“ , odpovím asi následovně: ,,Nijak zvlášť.“ A skutečně. V porovnání s českým geocachingem je ten francouzský, jak jinak to říci, slabý odvar. pokračování --> S množstvím kešek je to poněkud rozporuplné. Ve zkratce shrnuto, na jedné straně je keší moc, na druhé zas málo. Abych to uvedl na správnou míru, keší je málo celkově, ale moc jich je na jednoho autora. Uvedu příklad pro porovnání: Nám dobře známí kačer Pe_Bo má cca. 1200 nálezů a vlastní „pouhých“ 17 keší. Oproti tomu ve Francii působí kačer jménem gontran77, který má sice přibližně stejný počet nálezů, avšak keší v jeho držení je podstatně více a to 151. A nedá se říci, že by tento kačer působil v oblasti větší, než Pe_Bo. A takovýchto kačerů je ve Franci relativně dost. Zbytek keší si sem tam urve nějaký jiný. Tento stav vede hned ke dvěma věcem. 1. Chybí rozmanitost, 2. Tím, že opravdu zajímavá místa jsou již obsazena těmito „monopoly“ vznikají „zbytečné“ keše na méně, či vůbec atraktivních místech. Nyní se ještě vrátím k bodu jedna. Přiblížím Vám to asi takto: Jste ve městě, které je turisticky oblíbené, s průměrnou hustotou památek. A 90 – 95 % keší je od jednoho autora. Ten se zrovna specializuje na micro magnetické keše. Takže jdete po městě a neděláte nic jiného, než že ohmatáváte koše, cedule, atd. Při takovém lovu opravdu není mnoho zábavy a člověk je z keší spíše otráven, nežli potěšen. Co se týče úkrytů, osobně jsem se nesetkal s nijak zvlášť zajímavou keší, ale to je jen drobnost, ne nutnost. O to horší je to s listingy. Co se týče objemu informací, nemůže si člověk stěžovat. Ale hinty řešené formou fotky ůkrytu se mi zdají jako poněkud nešťastná volba, o to hůře, že si autoři oblíbili umisťovat oné fotky do PDF souborů. Ovšem nejhorší věc a řekl bych, že dost podstatná je, že většina keší je špatně zaměřena, což v občasné kombinaci s chybějícím hintem, je takřka stoprocentní neúspěch. V případě francouzského geocachingu (neříkám, že vždy, ale relativně často) se jedná o 10 metrové omyly, což už je dost velká komplikace při hledání. Na závěr bych snad řekl jen pár slov a doporučení. Keškování ve Francii je zajímavá zkušenost a dobré zpestření dovolené, ale žádné velké zázraky nečekejte. Obrňte se trpělivostí a čím vyšší je stupeň připravenosti, tím líp. Omlouvám se za případné pravopisné chyby. Vše co jsem zde napsal berte jako můj názor a dojem, který ve mně přetrvává po návštěvě Francie a ochutnávce úrovně jejich geocachingu. Pište mi své názory, jak na FR geocacing, tak na článek. Příjmám jakoukoliv kritiku, abych se do budoucna polepšil.

Jak jsem cestovali po Berounsku.

Sun, 10 May 2009 21:55:35 +0200

Omlouvám se za případné chyby a překlepy ... Jak to začalo. Návrh na tuto cestu padl již týden předtím. V plánu bylo, že v tomto kraji strávíme 2 dny. Jako obvykle, s naší rodinou to nejde jinak, jsem se nijak nevrušoval a čekal jak to dopadne. Když však byl již čtvrtek a cesta byla stále v plánu, začal jsem k večeru plánovat. Kudy kam? Pohybovat jsme se měli v městech Příbram a Beroun a v jejich blízkém okolí. Dále jsem měli zamířit do Koněpruských jeskyní a na hrady Žebrák a točník. Příprava na cestu. Jsem střelec, z toho plyne, že má příprava byli jaksi uvolněnější a počítala s větší improvizací. Z tohoto důvodu jsem byl připraven pouze na město Beroun. Oto více jsem si s tím vyhrál. Spustil jsem si MapSource ke své GPS a pravidelně ukládal souřadnice jednotlivých krabiček. Nakonec z toho bylo 7 kešek, převážně z Berouna. Vše jsem měl zadané do GPS a ještě pro sychr vytištěno na papírech. Začátek berounského putování. Ráno jsme se zbalili a okolo deváté ranní jsme vyrazili na cestu. V plánu bylo ještě stavět se v obci Roudné pro notebook. Avšak v půli cesty k této vesničce nás potkala komplikace v podobě propíchnutého kola. Bylo to pro nás menší záhadou,neboť penumatika vypadala jakoby proražená nožem nebo jiným ostrým předmětem. Nicméně horší bylo, že jsme u sebe neměli plnohodnotnou rezervu, ale pouze dojezdové kolo. Naštěstí tato situace měla řešení. Asi 10 Km od místa naší nehody měl servis náš automechanik. Dojeli jsme k jeho dílně a jali se vymýšlet řešení této svízelné situace, neboť dalším problémem byla specifická velikost naší pneumatiky. nakonec jsme řešení našli v podobě zimní pneumatiky, ktrou jsme nahradili kolo dojezdové. bylo to řešení nouzové, ale bylo. Již nám nic nebránilo v cestě na sever. První den - Pátek Byl skoro celý zabit putováním po asfaltu. Záměrně jsme vynechali dálnice, a tento postup mohu jen doporučit. Díky období, které jsme si pro cestu vybrali, byla i samotná jízda vozidlem zážitek, neboť příroda zrovna začínala sílit a pučet. Naprostá změna. Samotný okres Berounsko je pro jihočecha naprosto jiným prostředím. Je to vytržení z prostého stereotypu našich silnic, není to to naše klasické po stranách velké pole a v dáli les. V berounském okrese se neustále střídá jízda mezi políčky s jízdou v lese. Silničky jsou samá serpentína a i když jedete po rovině, cesta je stále lemováno stromy. Kopce zde mají také jiný ráz. Njesou to takové táhle a kompaktní hřbety, ale malé zaoblené kopečky, hustě zalesněné, bez ostrých hran. Vojna Jako první zastávka našeho výletu byl vybrán bývalí tábor nucených prací Vojna. Zde jsme absolovali prohlídku celého areálu a dozvěděli se o nelidských podmínkách, ve kterých museli vězni žít. Koněpruské jeskyně Jako další bod naší cesty za poznáním byli Koněpruské jeskyně. A zde jsem se již dostal k mému účelu cesty, neboť jsou zde dvě kešky, Jedna tradiční a jeda Earthcache. Málem jsme se na prohlídku nedostali, neboť jsme přijel dost pozdě. Trochu jsem se proběhli a lístky byli naše. Sice jen díky speciální sváteční prohlídce navíc, ale byli. Tím pádem přišla jako první na řadu Earth keš. Vyfotil jsem se před vchodem, sice pouze mobile, neboť fotoapará náš jsme zanechali v autě - ve spěchu jsme zapoměli. Pozorně jsem poslouchal výklad průvodkyně a pečlivě zapisoval. Po prohlídce, která byli sice velmi pěkná, ale poté, co člověk projel většinu přístupných jeskyní v ČR, už ne tolik záživná, jsem se vydal na druhou keš, která se zabývá jedinou částí tohoto jeskyního komplexu a to slavnou padělatelskou jeskyní. Naštěstí se nálézala kousek od východu. Odlovil jsem, zapsal a ještě si došel pro poslední odpověď na Earthkeš. Beroun Poté co jsme si pohověli na kopečku a prošli jsem se okolo Koněpruských jeskyní jsme se vydali do cíle naší cesty. Zaparkovali jse na parkovišti vedle nějakého supermarketu, kde si táta koupil zmrzlinu a vydali se na první berounskou keš a to Tři medbědi. Je to keška věnovaná medvědímu výběhu. Mi jsme však viděl pouze kohosi z personálu jak zametá uvnitř výběhu jakýsi plácek. Byla to sice škoda, ale co se dalo dělat. Vydali jsme se tedy podle GPS za kešulí. Chvíli jsem semotal, ale nakone c jsem keš přeci jen našel. Zapsal jsem se, schoval a mohli jsme jít dál. Prošli jsme se centerem a dali si na náměstí večeři. Překvapilo nás jak je všude živo. Náměstí bylo plné lidí, kteří se očividně bavili, popocházel sem a tam a neustále se smáli. Takováto atmosféra se nám velice zamlouvala. Po výborné večeři jsme se vydali na penzion, místo to našeho útočiště pro nocleh. Ten si hověl pěkně na kopečku. Ikdyž slovo kopeček není úplně správné. Byl to totiž poctivý kopec, kde jse občas měli co dělat, abychom s autem neskončili na krovkách. Nakoec jsme se dostali nahoru, kde nás ubytovali, sice trochu zmateně ale přece. Byli jsem opravdu vděční za vlastní sociální vybavení a také jsem ho co nejrychleji využili. Pak jsem, jak jsem koneckonců očekával, zaimprovizoval a našel si další tři kešky na zítra. No apak jsem se velice rád vydal do říše snů. Druhý den - Sobota Po probuzení jsem se pouze uvedli do stavu, ve které se dá vyjít na veřejnost, sbalili se a šli na snídani. zde jsem se od majitelky dozvěděli důvod včerejšího chaotické ubytování. Byla to nadvakrát zlomená ruka její tchýně. Po bohaté snídani jsem se vydali opět do města. Tentokrát jsem odlovil jeden z řopíků, který se v Berouně nachází apoté jsme zamířili na další keš, která se nacházela najednom kopci kousek za městem. Jestli jsem nazval poctivím kopcem přístupovou cestu k penzionu, toto byl potom krpál. Poté co jsem zaparkovali jsem se vydali ke krabičce. Koukli jsme se na kostelík a studnu, ke které se keš vztahovala a pokračovali jsme k úkrytu. Keš mne tentokrát dohnala k šílenosti, tedy lépe řečeno nebyla to keš, ale GPSka, neboť nebyla schopná pořádně zaměřit místo uložení kešky. Nakonec jsem vypnul GPS a našel krabičku bez ní podle hintu. Nakonec jsme se vydali zpět k autu a sjeli dolů, do města. Zde jsme navštívili trh, který se konal na náměstí. poté jsme popošli kousek od náměstí a prohlídli si náhon pro místní mlýn. Skočili jsme do infocentra a vydali se na hrady Žebrák a Točník. Žebrák a Točník Zde jsem si brousil zuby na tři keše. Dvě normální a jedna Earthkeš. První se nacházela u hradu Žebrák. GPS hlásila, že jsem kousek odtud, tak jsem se vydal nahoru. Na vrcholu jsem začal hledat. Po odsunutí jednoho z kamenů mne čekalo překvapení v podobě malé zmije. V duchu jsem se modlil, abych nepotkal maminku a radši se vydal dolů. Tuto keš jsem nenašel, bohužel však musím konstatovat, že jsem nejspíš stál cca. 1 metr od ní, ale přes zbytečnou zbrklost ji nenašel. Mírně rozladěn tímto neúspěchem jsem se vydal na hrad Točník. Zde již byla situace lepší. Už se nejednalo o rozvalinu bez život, ale o živý hrad, kde nuda není. Chtěl jsem nejdřív odlovit keš a pak se vydat na prohlídku, avšak osoba sedící kousek od příbitku keše mi nedovolovalo odlov. Později jsem se z logu dozvěděl, že to byl taktéž geocacher ... Na hradě zrovna probíhali jakési slavnosti, takže zde bylo opravdu živo. Byli zde různé atrakce, např. střelba z luku, vrh sekyrou, hod oštěpem, atd. Dále probíhala různá představení, ať už hudební či kejklířská. Pití a jídla bylo také dost. Napojili jsem se, mamka si dala guláš a jali jsme se prohlížet si hrad. Moc se nám zde líbilo. Poté co jsme vyšli ven jsem došel splnit úkoli k earthkeši a po zapózování u studny jsem se vydal na odlov již zmíněné keše. Zde jsem byl již úspěšný. Procházkou jsme se dostali k autu a vydali se směrem jih. Křivoklát Cesto jsme ještě navštívili hrad Křivoklát, kde jsme absolovali nejkratší a nejrychlejíší prohlídku po hradbách hradu, zaprvé proto, že třičtvrtě hodiny se nám čekat nechtělo a zadruhé na dvouhodinovou prohlídku už jsem se necítili. A zpět na jih! Po prohlídce jsme se vydali domů. Opět jsme vynechali dálnice a opět se nám cesta líbila. Sice nás zbrzdil kamion, který jel před námi a tvořil spolu s dalšími vozidli menší kolonu, ale to je už jen drobnost. Domů jsme dorazili v půl desáté a již v deset jsem usínal. REKAPITULACE NA ZÁVĚR Mohu tento kraj jenom doporučit, obzvlášť v tuto roční dobu. Kešek je zde požehnaně, já jsem se musel omezit, neboť v této výpravě jsem byl kačer pouze já. Opravdu se vyplatí vynechat dálnici, cesta je pak daleko záživnější. Omlouvám se, jestli to bylo příliš dlouhé, ale jsem holt již takový ... Berte tento článek jako takový můj zkušební, pokud se zadaří, budu se snažit přinést vám rekapitulaci a informace o stavu francouszkého geocachingu. Tento článek očekávejte, pokud se mi podaří sehnat mapy do GPS atd., někdy o prázdninách. A ještě poslední věc. Byl bych moc rád, kdyby jste psali názory na tento článek. Co se vám líbilo, nebo naopak, a to budu radši, co se vám nelíbilo, abych se dopříště zlepšil ... Doufám, že bude tento text aspoň pro někoho přínosem a přeji všeobecně štastný lov.

Založení cache - doporučení od reviewerů

Thu, 30 Apr 2009 08:30:57 +0200

Ahoj Fando,

Vím, že si šikovný kluk a pred založením sis přečetl Pravidla schvalování na Geocaching.com. Vím, že ti angličtina dělá trochu problémy, ale kamarádi geocacheři ti pravidla přeložili zde na wikipedii, kde si je tedy můžeš pod uvedeným odkazem pročíst. Jsi hodný, že se snažíš reviewerům práci ulehčit a tak ti zkusím pomoci několika radami, které tobě i jim při schvalování pomůžou:

Komunikace s reviewerem při schvalování cache probíhá pomocí logu Reviewer note, nemusíš se bát svěřit se tam ze vším i s řešením a popisem místa úkrytu. Všechny reviewer note se při publikovaní (zveřejnení cache) automaticky smažou. Takže žádný strach, nikdo jiný je kromě tebe a reviewera neuvidí. Je třeba si ale uvědomit, že Reviewer note se mailem reviewerům neposílají, ale čtou si je sami při procesu schvalování cache. Čili v okamžiku, kdy je cache již schválená (má svůj Published log), už na tvou poznámku Reviewer note nebudou nejspíš reagovat, jelikož se k nim nedostane-odpovědi by ses tak nedočkal. Čili je nutné v případě potřeby kontaktu reviewera po publikaci místo Reviewer note použít kontakt přes profil.

Reviewera se nemusíš bát, je to geocacher tak jako ty, jediný rozdíl mezi vámi je, že on přijal dobrovolnou práci schvalování keší a rád ti poradí, ty ale víš, že nemá na starost jen tebe a tak jeho nabídky pomoci nebudeš zneužívat a raději sám budeš pátrat a hledat odpověď v dostupných materiálech (Kamarádi, tato Wikipedie...gc.cz apod.)

Než aktivuješ listing (zaškrtnutím checkboxu "Yes, this listing is active" ve formuláři) a odešleš ho tím ke schvalování, znovu se ujistíš:

1) Že cache je na svém místě

2) Že máš v profilu své domovské souřadnice (aspoň přibližně) - použij tento link. Reviewerům se pak snáz odhaduje, jestli máš cache dostatecně blízko domova, abys o ní zvládl pečovat. Pokud jí dáváš dále než 150km od domova (což ti při tvé tvé první raději nedoporučuji) hned napiš jako reviewer note vysvětlení (např. že o ní zvládneš pečovat, protože tam máš např. babičku, za kterou pravidelně jezdíš) Je to slušné a ušetříš reviewerovi práci s tipováním tvého akčního rádiusu.

3) Že všechny stage a šifry mají jedno jasné řešení.
Ideální je užít někoho z kamarádů jako beta-testera ale to už jsem ti říkala minule.

4) Že cache nemá žádnou kolizi.
Pravidla (Guidelines) doporučují minimální vzdálenost mezi jednotlivými cachemi aspoň 0.1míle = 161m - viz již zmíněná Pravidla schvalování, část Hustota cache (v angličtině nebo v češtině)
Pokud si nejsi jist a nemáš odlovené všechny cache v okolí, nerozpakuj se poprosit o prověření situace reviewera. Jak ho kontaktovat víš... ano, uděláš to přes jeho profil nebo přímým odkazem zde z článku Reviewer. Pokud se ti to přece jen stane a reviewer tě na to upozorní, tak zkus cache presunout, nebo si vytipuj a zameř jiné úkryty v okolí, zadej je ke cachi jako waypointy a napiš o tom do reviewer note - pak bude reviewer moci snadno oveřit, který z nich nekoliduje s okolními cachemi a informovat tě o tom. Pokud to nezvládneš, napiš o tom reviewerovi. Nikdy to nenechávej být bez jakékoliv reakce, i ty můžeš sám cache deaktivovat, je zbytečné čekat až jí reviewer po týdnech čekání na nějakou reakci od tebe sám zaarchivuje.

5) Že zadané souřadnice ukazují na mapě, tam kde si cache nechal.
Zkontroluj si korektní umístění cache pomocí odkazu na mapy.cz přímo v listingu cache (Czech maps from mapy.cz). Pokud si chceš zkontrolovat umístění waypointů či finálovky, stačí jen na webu mapy.cz zadat souřadnice do políčka Hledej (nejlépe pomocí copy a paste a pak odmazat písmena N a E). Rozhodně přepni ze základní mapy na fotomapu (ta využívá letecké snímky a je i proto narozdíl od základní kreslené velmi přesná). Pokud to takto provedeš, máš výbornou kontrolu, že jsi nikde neudělal chybu v souřadnicích a cache (stage) je opravdu tam, kde jí chceš mít... (typická chyba začátečníků je prohození W a E v souřadnicích zeměpisné délky či prohození souřadnic finálky se stage)
Pokud ti není jasné umístění cache z fotomapy, pravděpodobně nebude ani reviewerovi. Proto klidně už předem do poznámky Reviewer note napiš upřesnění místa a způsobu uložení cache. To samé platí, pokud místo leží uprostřed pole a dle fotomapy k němu nevede žádná cesta. Hned napiš, jak se dá ke keši přijít, aby se nemuselo pošlapávat např. obilí.

6) Že jsi pri mystery nebo multi-cache nezapomněl na final stage waypoint.
Častý problém je zapomenutí na souřadnice finálního bodu. Nezapomínej uvádět souřadnice finálního bodu v mystery a multi keškách. Neboj se, uvádí se jako skrytý waypoint, vidíš ho pouze ty a reviewer (v menu vpravo nahore Waypoints - Add a new waypoint - vyber "Hide this waypoint from view except by the owner or administrator" ), aby mohl reviewer posoudit, jestli finálovka neleží příliš blízko jiné cache a naopak - aby v budoucnosti nedošlo ke zveřejnění nové cache, která by byla finálovkou příliš blízko tvé.

7) Že Když je terén 1... myslíš na vozíčkáře.
Pokud cheš dát terén 1, pokus se zhodnotit, zda by mohla být cache odlovitelná i osobou na invalidním vozíku a přidat atribut Wheelchair accessible. Pokud si nejsi jist (ano, není lehké to odhadnout), tak to na atribut není a označ proto terén min.1,5. Reviewer pak při schvalování neuvidí hlášku: "Terrain is level 1... WARNING: User didn't add the handicapped attribute." A nebude ti muset připisovat Reviewer note o tom, že by bylo dobré zhodnotit, zda je cache při tom jedničkovém terénu dostupná i pro tělesně postižené geocachery.

8) Že si nezapomněl přidat atributy, (info o) cache.
Vím, říkáš si - není to povinnost, ale reviewer tě bude na chybějící atributy zbytečně upozorňovat a když tam nějaký přidáš, nic tě to neudělá a z listingu tě zmizí ošklivý žlutý rámeček s vykřičníkem. Geocachery to bude přijato s povděkem. Aributy přidáváš v Menu Navigation a záložka edit attributes Pokud si s atributy nevíš rady, můžeš kromě zde uvedeného odkazu do wiki použít i tento externí.

9) Že si nezapomněl pridat hint
. Cache ale přece může být bez hintu viď? Ano, je to tak. Ovšem při schvalování je vždy trochu o reviewerově rozhodování...zapomněl autor hint přidat, nebo je bez hintu schválně? Co když je cache někde nekorektně uložená (třeba zakopaná) a autor nechce, aby to reviewer věděl? Nebude docházet díky tomu, že není hint, při hledání k ničení okolí? Pokud do Reviewer Note napíšeš, jak se věci s hintem mají (např. nezapomněl jsem, je to schválně), a upřesnění umístění cache, bude to reviewerem vždy přijato s povděkem, on při schvalování také hint pročítá a odhaduje, zda je místo na mapě a způsob uložení cache reálný.
Obzvláště při kombinaci Micro cache a No hints se za to přimlouvám. Rozhodně ušetříš reviewerovi jednu note o tom, zda si náhodou nezapomněl hint přidat, že by to bylo vzhledem k velikosti cache vhodné.

10) Že máš správně Waypointy multicache.
Zkontroluj si v klidu všechny zadané souřadnice a pamatuj si, že u "virtuálních" zastávek, kde není ukrytá fyzická cache, ale jen se počítají nějaké věci (např. počty písmen) nebo odečítá číslo (např. z cedule), se doporučuje použít typ Question to Answer místo Stage of Multicache - dáváš tím najevo, že ti nevadí, když v budoucnu někdo umístí novou cache poblíž této zastávky. Samozřejmě můžeš nechat waypointy jako Stage of Multi, ale potom bude kolem nich "ochranné pásmo" 161m = minimální vzdálenost mezi cachemi, tahle volba je na tobě jakožto na vlastníkovi. Ovšem pokud pro to není zjevný důvod, tak to nedělej. Pokud uděláš jednu multinu přes celé město a ostatním tím znemožnís uložit nějakou jinou cache z důvodu tohoto blokování zastávek, rozhodně si tím nezískáš přátele.
Pokud budeš v tomto případě autorem nově vznikající kolidující cache kontaktován nebo tě kontaktuje přímo reviewer, který se bude snažit problém kolize vyřešit, s dotazem, abys důvod ochranného pásma rozumně zdůvodnil, je velmi neslušné neodpovědět. Ale vím, že ty bys to neudělal a jistě bys na dotaz proč, co nejdříve odpověděl.

11) Že komunikuješ.
Na reviewer note a dotazy reviewera je slušnost odpovědět, to ti snad nemusím říkat. Odpovědět co nejdříve je ostatně ve tvém zájmu, tak jako je v zájmu reviewera tvou cache zdárně dovést ke schválení. Pokud na reviewer note nebudeš nějak reagovat, tak o tom sice nikdo z tvých přátel a geocacherů nebude vědět, ale reviewer si o tobě nebude myslet nic pozitivního, to mi věř. Pokud na jeho dotazy a připomínky budeš úspěšně kašlat po dobu dvou týdnů, tak tvá cache bude archivována a to bys přeci nechtěl.

12) Že máš-li extra požadavky na schválení-např. při požadavku na konkrétní termín publikace, pak předáváš cache k publikaci s předstihem.
Jistě tě třeba už někdy napadlo, že bylo by super, kdyby ti reviewer schválil cache třeba ve tři hodiny ráno a tys mohl pročítat logy, jak se ti na cache valili rozespalí FTFkaři a jaká to byla sranda. No, v tom případě počítej s tím, že bys měl cache poslat minimálně tři dny před plánovaným schválením (netýká se eventů, nejpozdější doba pro publikaci eventu je 2 týdny předem) a do reviewer note popsat proč, co a kdy nejlépe publikovat a hlavně poděkovat.
Poslat cache na schválení několik hodin před požadovaným termínem se považuje za neslušné. Obzvlášť, když připíšeš "Schvalte mi to za hodinu!" Pokud máš nějaké takovéto požadavky, tak vždy pamatuj, že reviewer tu není jen pro tebe a nemusí ti vyhovět, je to jen jeho dobrá vůle a ochota ti splnit přání.
Čili čím dříve cache s požadavkem na konkrétní datum/čas publikace do fronty zařadíš, tím větší šanci na vyhovění tomuto požadavku máš (revieweři se stihnou lépe domluvit, kdo bude mít v danou dobu čas)

13) Že jsi slušný.
Nadáváním, jízlivými poznámkami a poukazováním na jiné schválené cache, schválení své cache neurychlíš, ale to ty víš. Naopak, pokud poděkuješ a popřeješ tomu co tvou cache bude schvalovat krásný den, ukážeš, že si slušný geocacher, jehož cache za snahu o schválení určitě stojí.

Pamatuj: Vše co upřesní myšlenku a způsob uložení cache, bude reviewerem přijato s povděkem a podstatně to urychlí schválení tvé keše.

Měj se krásně!

Tvá Sally

Zdroj: wiki.geocaching.cz

autory tohoto článku jsou: Geohorse reviewer (Poník-většina textu v článku a nápad na vytvoření), minarjo (drobné stylové úpravy textu a odkazů pro lepší "zapadnutí" do wiki).

Založení cache - rady (nejen) začátečníkům

Thu, 30 Apr 2009 08:25:02 +0200

Ahoj Fando,

co je to vlastně „dobrá“ cache? Těžko říci, protože každý jsme trochu jiný a každému se líbí něco jiného. Rozhodně by to měla být taková skrýš, která udělá radost jak hledačům, tak i Tobě - jejímu zakladateli. Neexistuje všeobecný návod, jak založit dobrou cache, ale přesto Ti zkusím pomoci několika radami:

1) Nápad. Dobrá cache musí mít téma, které dál zpracuj. Nápadem může být příběh zasazený do přírody, poznávací procházka po městě, naučná cache, co chceš, ale hlavně nápad. Aby každý, kdo ji najde, se něco dozvěděl, něco se naučil, něco viděl, něco muset dokázat. Zkrátka pochopil, proč jsi mu pozvánku v podobě své cache poslal. Zkus se třeba mrknout do bookmarků těch, kteří už jich nalezli mnohem víc a dokáží tak rozlišit skvělé cache od těch "jen" dobrých, průměrných a horších.

Bookmarky oblíbených cachí některých cacherů

Navštiv co nejvíc těchto cachí. Určitě tam najdeš inspiraci. A nespěchej. Žádná cache je lepší než úplně špatná. Každý nápad zraje a od jeho příchodu do dokonalého provedení může uplynout klidně i pár měsíců. Tak ať!. Ale věřím, že pak to určitě bude stát za to.

2) Lokalita. Snad všichni hledači mají raději cache v horách, v lese, na louce, u řeky než ve městě. Nezakládej cache na sídlišti jen proto, abys udělal radost několika kamarádům z okolí. Až na výjimky od pár přátel se pěkného logu nedočkáš. Všichni geocacheři dále raději hledají na místech, kde budou mít na hledání klid a dostatek času. Pokládat cache do přemudlené lokality, jakými jsou např. městské parky, rušné ulice, turisticky exponovaná místa také mnohonásobně zvyšuje riziko vyzrazení a ukradení skrýše. Až nabyté zkušenosti Ti případně umožní později zvážit i umisťování cachí na frekventovaná místa.

3) Bezpečnost. Pamatuj, že do cache hledači vkládají nejen předměty na výměnu, ale i travelbugy a geocoiny, které patří jiným geocacherům. Nedopusť, aby se z Tvé schránky tito registrovaní cestovatelé, kteří mají za sebou stovky a tisíce kilometrů, ztráceli. Věř, že ne všichni hledači jsou obezřetní při vyzvedávání cache. A někdy je to i právem. Chtít geoturistovi ukázat za dne pamětihodnost a poté ho žádat, aby si pro cache přišel v noci mezi 3. a 4. hodinou ranní je nesmysl. Slušnost, neslušnost, stejně se pokusí tu cache odlovit a bude doufat, že ho nikdo nevidí. Pokud i přesto chceš mít cache na místě, kde se pohybuje hodně lidí, buď připraven na časté kontroly, údržby a nahrazování ukradených schránek. A udělej ji raději tak malou, aby se tam travelbug ani geocoin nevešel. S přemudlenou lokalitou se však můžeš také vypořádat tak, že na nejdůležitějším místě necháš hledače zjistit indicie a vlastní schránku dáš do ústraní (tj.založíš ji jako Multi-Cache, pokud se nebude nacházet přímo na výchozích souřadnicích).

4) Indicie. Pokud se rozhodneš připravit multi-cache, dbej na to, aby indicie měly souvislost s tématem. Odečíst třetí a čtvrté číslo v letopočtu nad hradní bránou je mnohem zábavnější než počítat mřížky kanálu na přilehlém parkovišti. Úplně nejlepší je nepočítat nic. Nech hledače najít jasné číslo, nebo písmeno, které si převedou na číslo a to potom použijí do jednoduchého výpočtu. Nespletou se a mají více času a pohodu na to, aby si užili důvodu, proč jsi je sem zval. Pokud připravuješ mystery cache, udělej ji tak, aby hledači u řešení museli přemýšlet, či se něco zajímavého dozvěděli. Nechtěj po nich, aby na internetu vyhledávali údaje pouze metodou Ctrl+C, Ctrl+V, Ctrl+F. Pokud jim chceš sdělit něco zajímavého, pak to raději napiš rovnou do listingu, nebo použij odkaz na zdroj na webu, který je dobré si na dané téma přečíst a tím si rozšířit obzory (tím googlení zdroje odpadá). Googlení mnoha nesmyslů bez užší vazby přímo k tématu mystery baví jen ty cachery, které k odlovu pudí potřeba „čistit“ okolí svého bydliště. Avšak ani od nich v tomto případě neočekávej pěkný log.
Podobně jako u lokality, i zde platí, že až nabyté zkušenosti Ti umožní později zvážit i komplikovanější výpočty/luštění u multi a mystery cachí, ale v rámci únosnosti.

5) Konkurence. Svou cache můžeš založit nejblíže 1/10 míle (161 metrů) od jiné, již existující cache. Je-li tam už nějaká cache, zkontroluj, zda nemá stejné téma. Dvě stejně provedené cache na stejném místě se stejným nápadem potěší jen sběrače bodů. Ostatní nepochopí a pěkný log nenapíšou. Pokud cítíš nezvladatelné nutkání založit svou cache poblíž jiné, platí pravidlo 1. Přidej nápad. Originální, zajímavý, lepší.

6) Umístění. Pokud možno nedávej cache na zem nebo do země, a to obzvláště ve městě. I v lese životnost takové skrýše ohrožují hrabavá zvířata (myším a prasatům ty plasty chutnají), ale tam to je v řadě případů ošetřitelné. Ve městě je to horší - vadí nejen potkani, ale i např. močící psi a bezdomovci. Hledat zablácenou a močovinou páchnoucí schránku nebaví kromě úchylů nikoho. V zimě občas napadne i sníh a schránka na zemi může být několik měsíců nedohledatelná. Cache tedy nejlépe nad úroveň země a do místa, odkud by neměla vypadnout (dutina stromu, skály). Ve městě mají hledači nejraději schránku s magnetem. Dá se připevnit téměř kamkoli a cache zůstane čistá.

7) Velikost. Cache by měla mít rozumnou velikost odpovídající místu. Čím větší, tím lepší, protože se lidem lépe a snadněji hledá. Na druhou stranu ne zas tak velká, aby ji našel kdekdo a brzy ji ukradl. Hledání mikro-cache v lese může být velmi zdlouhavé a za takovou skrýš Tě málokdo pochválí. Jako nádobu pro cache použij vždy vlhkotěsnou schránku. Není nad potravinové krabice typu „lock-lock“ či vojenské ammo-boxy.

8) Zaměření. Dnes se vyrábějí přístroje tak přesné, že zaměřit cache o 5 metrů vedle je skoro ostuda. Kešku zaměřuj vždy několikrát a v různou denní dobu. To proto, že postavení satelitů na obloze se mění a díky nepřesnostem ne vždy získáš stejné souřadnice. Výsledky pozorování zprůměruj a potom zkontroluj pozici cache podle ortofotomap (www.mapy.cz, www.amapy.cz). Dej si pozor na zrádné zóny v blízkosti silných magnetických polí (elektrické dráty, železnice) nebo poblíž zdí, budov či skal. Družicový signál se v těchto místech odráží a deformuje, takže naměřeným hodnotám se nedá příliš věřit. Zde je srovnání s mapou bezpodmínečně nutné.

9) Geoprovoz. Počítej s tím, že aktivita hledačů bude měnit okolí skrýše. Pokud ji dáš do místa, kde je špatný signál a nedáš dostatečnou nápovědu, stádo geocacherů rozryje okolí hůře než černá zvěř prahnoucí po bukvicích. Otrhá mech, poláme větve, zpřevrací kameny, oloupe kůru, ohrabe kořeny. Totéž platí o cache uložených ve zdech. Není-li místo jasné, potom několik desítek návštěvníků tu zeď přerovná nebo rozebere. Po několika měsících místo zídky zbyde jen hromada suti. Ulož cache na geozřejmé místo, nebo dej jasnou nápovědu než abys napomáhal k dílu zkázy.

10) Listing a jazyky. Dej si záležet i s listingem, s HTML kódem ti každý rád poradí. Nějaké zajímavé informace o místu uložení a tématu určitě najdeš na internetu nebo v knihovně. Přidej i nějakou pěknou fotku, ať hledači ví, zda budou šplhat na vyhlídku, koukat na kostelík, ... Listing může cache hodně obohatit, ale může ji i ubrat hodně "bodů". Tak se snaž. Rovněž je přínosné (hlavně v turisticky atraktivních a příhraničních oblastech, ale nejen tam) listing obohatit alespoň základním popisem v angličtině coby univerzálním jazykem Geocachingu. Přinejmenším je vhodné uvést i v angličtině alespoň stručný popis a hint, a to zejména u keší, u kterých je předpoklad odlovu i mezi cizinci (tedy tradičních, případně multin). Ostatně uvaž sám - v zahraničí by tě při lovu nějaké keše v turisticky atraktivní oblasti též jistě rozladilo, kdyby ani hint či stručný popis nebyl psán anglicky, ale např. pouze polsky, maďarsky či podobně...

11) Beta-test. Šotci a zlí skřeti pracují vždy a všude. I když si budeš myslet, že jsi všechno zkontroloval třikrát, určitě se nějaká chybička vloudí. Až budeš mít všechno hotové a připravené, požádej kamaráda nebo zkušenějšího geocachera o beta-test. Není to žádná ostuda. Naopak, právě ti nejzkušenější zakladatelé si bez nezávislého beta-testu cache ani netroufnou poslat reviewerovi ke schválení.

Když si všechny body těchto rad budeš moci odškrtnout jako splněné, věřím, že spousta pěkných logů Tě určitě nemine. A na závěr poznámka: nenech se odradit tím, že tyto rady vypadají na první pohled složitě, z nebe dosud žádný chytrý nespadl. Nicméně je vhodné zvážit, zda některé poznámky u logů tebou založené cache by nemohly být vyřešeny při dodržení těchto rad.

Držím Ti palce!

Tvá Sally

zdroj: wiki.geocaching.cz
Autory tohoto článku jsou: dandra (většina textu v článku a nápad na vytvoření), maty, RaRoch, minarjo, Mion

CWG

Wed, 29 Apr 2009 21:48:34 +0200

Czech Wood Geocoin, alias CWG jsou dřevěná kolečka s vypáleným logem majitele na lícu a s logem Geocachingu na rubu. Po většinou je naleznete v igelitových sáčcích s přiloženou kartičkou. CWG slouží k výměně v nalezených cache a velmi často se stávají terčem soukromých sbírech jednotlivých kačerů. Pokud máte vlastní obrázek a chcete zanechávat po sobě vzkaz ve Vámi nalezených keškách, poté jsou CWG ideálním předmětem k výměně. Dají se totiž lehce přenášet v peněžence, či po kapsách a je to vděčný dárek pro každého nálezce.

Historie těchto dřevíček, jak se jim také velmi často přezdívá, sahá až do roku 2005 kdy Poník s JPA Geo přemýšleli nad společným problémem co dávat do kešek. Dohadování bylo dlouhé a těžké, neboť se scházelo několik protichůdných požadavků. Jednak to mělo být esteticky hodnotné, z přírodního materiálu, trvanlivé a v neposlední řadě levné nebo alespoň ne drahé. Uznejte sami jak moc složité je čekalo přemýšlení a vymýšlení. Nakonec se povedlo a na svět vykoukl první personální předmět pod jménem Czech Wood Geocoin.

Prvním hrdým jihočeským majitelem dřevěného kolečka je Standa s Marií, alias PlachtaS team, kteří se do dřevíčka zamilovali a dnes mají již svou třetí sérii.

Pokud chcete i Vy svoje CWG, tak se podívejte na tento odkaz, kde se dozvíte o podmínkách pro výrobu. A pokud se zajímáte o sbírání a chtěli by jste informace o kompletní sérii, tak vězte že všechny CWG naleznete zde.

A kde si nechat udělat své CWG? Těch možností je spousta, nicméně finančně zajímavé jsou tyto stránky, kde Vám vyhotoví CWG za krásnou cenu s kompletním servisem. Stačí zaslat svou představu Vašeho budoucího CWG, třeba formou obrázku a oni Vám obratem pošlou zpět návrh jak by to mohlo ve finále vypadat. Více informací najdete na:

Pokud se zajímáte o dřevíčka a sbíráte je do své sbírky tak vězte, že ve fotogalerii najdete obrázky všech jihočeských dřevíček, které můžete najít v našem kraji.

zdroj: spřátelený web kamarádů z Plzně

Co jsou to "Trackable items"?

Wed, 29 Apr 2009 21:29:12 +0200

Travel Bug (TB) - je libovolná věc doplněná o kovový identifikační štítek, zvaný psí známka (z angl. dog tag). Travelbug není předmětem běžné výměny, jako jiné věci umístěné za tímto účelem v cache, ale jeho cílem je putovat z cache do cache. Proto si travelbug neponechávejte, ale přemístěte jej do jiné cache. Platí pravidlo, že Travel bug můžete u sebe držet maximálně 14 dní, pak ho vložíte do cache nebo napíšete email majiteli o vašich plánech (např. za měsíc jedu do zahraničí, kde ho umístním do cache, atd.)

Rozlišujeme Tracking Number (vyražený na štítku) a identifikační kód ve tvaru TBxxxx. Při vyhledávání TB na www.geocaching.com/track můžete použít jak Tracking Number, tak indentifikační kód. Pokud se ale chcete v logu nebo ve fóru odkazovat na TB, použijte identifikační kód, který naleznete v levé horní části internetové stránky konkrétního travelbugu.

Geocoin (GC) - je trackovatelná mince opatřená unikátním kódem, podobně jako Travel Bug. Putuje po světě a loguje se stejným způsobem jako on. Informace o logování geocoinů proto naleznete v sekci Travel Bug. Unikátní kód je vždy 6-místný a je vyražen na minci. S jeho pomocí můžete minci virtuálně vyzvednout ze stránky cache, ve které je uložený a pak přesunout na stránku cache, kde jste ji fyzicky vložili. Většina geocoinů má unikátní ikonku, která obohatí vaši statistiku v sekci Trackables. Postup aktivace vlastního geocoinu na geocaching.com.

Jak postupovat při nálezu travel bugu nebo geocoinu

zdroj: wikipedia.cz

Vítej ve hře geocaching !!!

Wed, 29 Apr 2009 21:24:38 +0200

Zajímá Vás tato hra? Zde je hrubý sestřih toho co Vás čeká. Na první pohled sice hodně informací a hodně práce, ale ten výsledek stojí za to. Jen stěží bych hledal příjemnější pocit, než je nalezení cache na hezkém a mě doposud neznámém místě.

Takže aby jste mohli začít hledat, tak se musíte prvně zaregistrovat na geocaching.com. A proč registrace? Bez úspěšného zaregistrování se sice dostanete na listingy jednotlivých cache, ale bez registrace se Vám nedostanou do ruky příslušné souřadnice. Stejně tak se Vám poté nepodaří zapsat svůj nález.

Druhá a neméně důležitá část před samotným hledáním Vás čeká v obchodě s elektronikou. Pro úspěšné nalezení cache potřebujete příhodnou GPS (PDA, notebook v horším případě), která Vás dovede na místo souřadnice, které jste získali zaregistrováním. Sice se mezi námi najdou kolegové kačeři, kteří nacházejí krabičky jen s papírovou mapou a dle map na internetu, ale i tak se Vám dříve či později GPS do ruky dostane.

Teď, když už máte GPS se můžete vydat za hledáním pokladů. Můj první nález by byl na hodně dlouhé povídání a plný vzpomínek na vztekání, zoufalství a beznaděj.

Tohle všechno si odpustím, abych Vás neodradil hned na začátku a přistoupíme k samotnému hledání cache, ale než vyrazíte tak, je třeba vybrat kam, najít vhodnou cache a vytisknout si její listing (zadání). Způsobů, jak zjistit, které cache se nacházejí v cílové oblasti je několik:

1. v nejbližším okolí volbou Search for nearest caches na vlastní uživatelské stránce My Account serveru geocaching.com.

2. na stránce Hide & Seek a Cachea příslušnými volbami - by country (podle státu), by latitude/lonitude (podle souřadnic), by keyword (podle slov v názvu), by waypoint podle identifikačního čísla), found by username (podle zadaného jména majitele cache).

3. využitím Geocaching Google maps a vyhledáním příslušného místa (města) kde chceme hledat.

4. a pak nejméně užívaným způsobem a sice upravením domácích souřadnic v adresním řádku internetového prohlížeče po volbě Search for nearest caches.

Samotné hledání v terénu je odvislé od toho jaký typ cache hledáme, v dnešní době známe několik podob cache a u každé se plní jiné podmínky. Podrobný popis jednotlivých cache najdete zde. Pro začátek ale začneme hledat tradiční cache, které jsou pro vyhledání a začátek nejjednoduší.

Pokud tedy již mátezadané souřadnice a šipka Vás vede zadaným směrem, tak hurá do terénu. Kdykoliv budete hledat, tak Vás prosíme o to aby jste vždy dbali pravidel slušného chování a dávali pozor na to, aby jste nebyli viděni někým nepovolaným. Po nalezení cache je zapotřebí se zapsat do přiloženého logbooku (návštěvní kniha), pokud je to možné připsat vlastní pocity či pozdravy autorovi, provést korektní výměnu (pokud se ti něco zalíbí v cache) a poté již opětovné uložení krabičky na původní místo, tak aby nebylo nalezeno náhodným nálezcem.

Po návratu z lovu domů je nutné ještě zalogovat svůj nález na internetu přes svůj profil na GC.com. V listingu příslušné cache naleznete vpravo nahoře odkaz "Log your visit" , díky němuž se dostanete na stránku, kde uvedete datum nálezu, zvolíte zda jste našl, či ne a napíšete autorovi cache nějakou zprávu o stavu cache, o průběhu nálezu či nějakou kuriozitku z průběhu odlovu. Nezapomeňte, že autor vytváří cache pro ostatní nálezce a jedinou radost má z toho, když mu napíšete něco hezkého či zábavného do logu. Pokud jste cache nenašli, či jste ji našli zničenou (poškozenou) nebojte se použít log typu "Didn't find it", neboť to mnohdy jediná šance jak autor zjistí, že je něco v nepořádku s jeho cache.

Pokud jste úspěšně došli až sem, tak gratuluji k Vašemu prvnímu nálezu a nezapomeňte, že s jídlem přichází hlad. Přeji Vám hodně štasných chvil a spoustu nalezených krabiček. Pro přesnější popis a krásný článek přejděte na navigovat.mobilmania.cz.

Věřte, že tohle je velmi nakažlivá nemoc jménem GEOCACHING.

zdroj: wikipedia

užitečný odkaz: navigovat.mobilmania.cz

Tož čumim na ten efteefindeks

Tue, 10 Mar 2009 16:51:27 +0100

Roku 2008, kdy jsme poprvé sjížděli Vltavu, bylo tak šílené počasí, že jsme raději skončili o den dřív už v Krumlově. Když jsme tam pak celí promrzlí usedli do restaurace a trochu se ohřáli a oschli, byl dostatek času pořádně si popovídat a vyprávět historky, na které jsme kápli během geocachingu.

Mimo jiné jsme se dobře pobavili a zasmáli při četbě Bikocomových a Lakusových emailů. Bikocom je dobře znám na Ostravsku a stejně jako Lakus se velice rád věnuje honbě za FTF.

Následující emailová komunikace proběhla již někdy na začátku roku 2008. Pro lepší orientaci v použitých termínech je vhodné nejdříve navštívit Lakusovy stránky, které se FTFky zabývají - viz. http://www.ftf-index.cz. Berte prosím následující rozhovor jako odlehčení situace od vážných problémů, které se vyskytují v současné době v Ostravě a jejím okolí. Škoda, že níže zmiňované stránky www.bikocaching.com jsou v současné době mimo provoz.

Bikocom napsal:

Zdař Buh Lakus, Tož čumim na ten efteefindeks a moc se mi to libi. Posluchej synek, robiš to fajně, ale nic fajneho na světě není tak fajne, aby to nemohlo byt eště fajnějši. To je jasne, ni?! Mam taky napad, kery Ti, syce s těžkym srdcem, ale zadarmo daruju. Zrob eště třeti kategoryju. Nazvime ju třeba TOP FTF lebo jaksyk podobně. A co by v ni bylo? No absolutni pořadi, kere by se počitalo z pořadi v obuch prvnich tabulkach. Přyklad: Pazitka je šesty a štrvty. (6+4)/2=5 , Bikocom je paty a sedmy. (5+7)/2=6 a tak dalej. Jasne, že kačoři, keřy se umistili enom v jednej tabulce nemaju šancu na bodovani v tej třeti (tym vyřadime PaBu a tebe, sorry, ale zase vynikneme my, keři už nemame moc šanci dohnat první mista v obuch stavajucich kategoryjach. Tož dobry napad ni, co praviš?!

Ve fši uctě Bikocom

Lakus a spol. napsal:

Zdař kačoři :) Každy vynikne iba v takym indexe, kery si sam zrobi !!! Zařnym přykladem je prave ten přypad pro psychyjatra Lakus a jeho pošastane statystyky efteefek. Mam taky dobry napad, kery Ti, syce s těžkym srdcem, ale zadarmo daruju. Zrob tu skvelu kategoryju TOP FTF na tych svych sajtach bikocaching.com, a možeš to aktualizovať z dat na www.ftf-index.cz. Maš tam už kdajaku cypovinu - možeš tam vecpať aji tu kategoryju TOP FTF, no ni?. Už paru měsycu pozoruju, že nezte žadne hole řitě a Ta Vaša partyja je poťapana eště vice než Lakus lebo PaBa. Mate velku šancu na prvni mista ve všeckych třech kategoryjach :)

S pozdravem "Fšeckym krabkam zdar a FTFkum zvlast" Lakus a spol.

PS.. Tož v srpnu davej kurňa bacha, bo Lakus bude chvilu v Ostrave a je kurefsky rychly - no šak znáš jeho index. A nezapomeň - nemate v řiti vrtulu a tež dost chlastate :))

Bikokom napsal:

Zdař Buh Lakus, ty přypade pro psychyjatra (skloňuje se psychyjater podle vzoru jatra?), Děkuju za odpověď a omluvam se, že reaguju tak pozdě. Po štvrtečni šichně sem nechal zaplu bednu a fšecku poštu mi stahoval sviňa poštovni klient (a ja sem se pulku fikenda divil, že mi nigdo nepiše a citil sem se opuštěny jak poslanec Wolf). Ten tfuj napad je skfěly a asy to tak zrobim. Jasne, že tam napišu, že je to samostatna kategoryja a tym padem ta nejlepši bo ty tfoje stoji za guvno. Konkurenca je sfiňa, znaš to. Ja a abych nezapoměl, do Ostravy bych klidně přijeď a až tu budeš zavolej na 602 xxx xxx, třeba byzme mohli chvilu kajsyk nad Kofolu pokecat. (Moje děcka by ti mezytym propichaly gumy od auta). Tož tak. Opatruj se.

Ve fši uctě Bikocom

Vloženo se souhlasem Lakus a spol., a snad i Bikocom se nebude zlobit.

Jak to vidím po skoro patnácti stovkách

Sat, 21 Feb 2009 01:33:03 +0100

Jak to vidím já, aneb malé hodnocení po (skoro) 4 letech kešování… Za okny tuny sněhu, které mi znemožňují dojít si pro kýženou keš s číslem 1500. Tak jsem konečně začal psát to, o čem přemýšlím už dlouho. Mnohé z vás, kteří si to přečtete, to asi možná nadzvedne ze židlí či postelí, ale tak už to občas u mne bývá. Nicméně slibuji, že se vyhnu jakýmkoli jménům či konkrétní identifikaci. Tolik drobný úvod, kdo nechce, ať dál nečte. Úvod druhý začnu tím, že jsou to akorát tak 4 roky, co jsem poprvé slyšel o geocachingu, tedy spíše o něm podrobně četl v příloze Hospodářských novin. Chytlo mne to, a protože jsem si GPS chtěl už stejně koupit kvůli jiným věcem, přistoupil jsem k činům. Okoukl jsem český server, kde byly tehdy souřadnice keší volně k dispozici a jednoho červnového dne roku 2005 to šel zkusit. Ó jaké štěstí jsem zažil, když jsem svou první keš tehdy našel. Objektivně musím přiznat, že tak intenzivní pocit radosti jsem měl při kešování posléze už jen málokdy. Od té doby jsem keší našel opravdu hodně, až mne to samotného překvapuje. Kdesi na webu jsem tehdy, a vlastně i nyní, našel jakousi definici geocachingu. Tato je převzata z webu mobilmania.cz: „Geocaching je turistická, navigační a trochu i internetová hra. Všechno najednou. Spočívá v tom, že někdo na neznámé místo ukryje schránku, které se v angličtině říká cache, čtěte a dnes už také většinou pište „keš“. Na internetu zveřejní její souřadnice a různé doplňující informace. Ostatní potom tuto schránku pomocí navigačních přístrojů hledají. Při nalezení se zapíšou do sešitku ve schránce, případně si vyberou něco z obsahu a výměnou do keše vloží něco svého. Po návratu svůj nález anebo i neúspěch svěří speciální internetové stránce.“ Dále tento web praví ještě toto: „S geocachingem se navíc dostanete na zajímavá místa, o kterých třeba ani netušíte. Keše vždy jsou – nebo alespoň mají být – ukryty tam, kde to má nějaký smysl, kde můžete něco zajímavého vidět. Zakladatel skrýší vám chce něco ukázat, samotná keš je už potom spíš bonus.“ Musím říct, že se mi tato definice líbila a líbí dodnes. Asi i proto, že v době, kdy jsem kešovat začínal, byly tehdy u nás existující keše (asi 550) založené podle těchto zásad a zpětně musím říct, že to byl asi jeden z hlavních důvodů, proč mne tato zábava chytla. Prostě něco nového a zajímavého poznat, co člověk běžně v průvodcích nenajde. Rád na tuhle dobu vzpomínám, měla něco do sebe, co bych pracovně nazval duchem geocachingu. Dokonce se dalo i měnit obsah a úroveň byla až na městské výjimky nebo mikrokeše velmi kvalitní. Mám z této doby ještě perfektní krokoměr, vyměněný tehdy za podepsaný originál CD skupiny Elán. (Mám ještě jeden ;-)). Jak šel čas, začal jsem jezdit jednak dál a jednak poznal osobně reálné obličeje těch, kteří si tuto skvělou zábavu našli přede mnou. Jak jsem řekl na úvod nebudu je jmenovat, ale většina dodnes patří k aktivním kačerům a navíc k mým přátelům. Od těchto dřevních dob uplynulo již hodně vody v řekách nejen jihočeských. Dnes je v Čechách, tedy správněji v Česku, víc než 10 tisíc keší a jsou, až na drobné výjimky, naprosto všude. To by samo o sobě ještě snad nevadilo, ale osobně jsem si nemohl nepovšimnout několika, pro mne zcela zvláštních a v zásadě nepochopitelných, fenoménů, které bych rád pojmenoval a které se mi osobně nelíbí. První z nich bych pojmenoval jako nikým nevyhlášenou (a tudíž také nevyhodnocenou) soutěž o nej… mysterku. Za předponu nej si doplňte některé z těchto slov: složitější, těžší, nesrozumitelnější, bláznivější. Jsou to jen příklady, přišel bych i na další. Konkrétní keše uvádět nebudu, ačkoliv adeptů by bylo dost. Na tomto fenoménu je zajímavé, že se soustřeďuje především do měst, kde je trochu silnější komunita kačerů. Osobně mám na tento fenomén ten názor, že tyto keše se zpravidla vymykají výše zmíněné definici geokešingu, především v tom, že ve valné většině postrádají smysl něco zajímavého (ve smyslu místopisném) ukázat, případně naučit, a jejich existence je zřejmě založena pouze na osobním postoji jejich autora, který chce primárně ukázat jak umí udělat těžkou keš. Pár takových keší jsem také našel a jejich smysl nechápu dodnes, zejména pak po návštěvě oné fyzické keše. V zásadě považuji takové keše za zbytečné a opravdový smysl jejich existence pro mne zůstává zahalen tajemstvím. Nakonec musím ale objektivně připustit, že jsem našel i takové, které buď svým provedením nebo nápadem naprosto předčily původně neblahý první dojem. Dalším zajímavým, tedy pro mne spíše překvapivým v negativním směru, fenoménem je nedodržování základních pravidel hry jako takové. Pravdou je, že se to týká asi spíš nováčků, než ostřílených borců, ale i tak to stojí za drobnou zmínku. Nedávno mne naprosto konsternoval found log na disablované keši, kde to kačer odůvodnil slovy: „Celé jsem to prošel, na místě uložení jsem byl, tak jsem to vlastně našel, přestože ta pixla tu není. Díky za keš. TNLN.“ Co na tom, že je někde v pravidlech napsáno něco o zápisu do fyzického logbooku. Nebo jiný příklad, třeba z (mojí) earthkeše. Proč se zalamovat s hledáním nějaké odpovědi, když stačí napsat „write note“ s nějakými bláboly o návštěvě místa a pak to za měsíc přelogovat na „Found it“. Ano, přišel jsem na to náhodou, když jsem stahoval logy do GSAKu, ale stejně mne to šokuje. Příklad poslední, opět z mojí, tentokrát mystery, keše. Proč plnit nějaký úkol jednoznačně popsaný v keši, když jsem ji našel před půlrokem a loguju to stylem CTRL+C a CRL+V. Nakonec jsem se stal ještě terčem nadávek, co že si to dovoluju váženého kačera obtěžovat s nějakým přihlouplým úkolem. Celá korespondence navíc obsahovala naprosto skvělé tvrzení: „…my v Praze“, přičemž dotyčný kešoval necelý rok a měl asi 250 nálezů… No už je to dnes vyřízeno ku spokojenosti obou stran, ale sic. Minimálně to bere čas. Takže vážení a milí kačeři, nebo spíš owneři, co jste dočetli až sem, poučení je toto – trvejte na svém a mažte nepatřičné logy hned a rovnou po jednom, zdůrazňuji jednom, upozornění na úpravu pokud to nesplňuje vaše podmínky. Jako třetí neblahý fenomén si dovolím popsat bezobsažné keše. Ono to trochu souvisí s tou mystery soutěží, ale přece jen jde o něco mírně jiného. Bezobsažné keše to jsou keše, jejichž smysl zná asi (aspoň v to doufám) jen jejich owner. Jde to napříč typem keše, takže to nelze jednoznačně vymezit. Tyto keše nevyhovují totiž vůbec ničemu – neukáží vám nic zajímavého, spíš se podíváte na nějaké smetiště, prostě vás ničím neobohatí, jedině snad tím bodem do statistiky, pro kterou to přece nikdo z nás, kačerů, nedělá. Přiznám na rovinu, já to už dneska pro ty body dělám. Nápaditých a hezkých keší je dnes jako šafránu a bohužel to nejde jaksi předem odfiltrovat, jako třeba nesolidní prodejce na aukru.cz. Tak už zbývá jen to skóre. Ale zpět k věci. Přidal bych sem, tedy do tohoto fenoménu, i takzvané keše s věnováním, nebo minimálně jejich většinu. To jsou zase keše, vzniklé za účelem jakési oslavy buď někoho nebo něčeho co má pro autora nějaký, zpravidla velmi osobní, význam. Uznávám, že jsou tu i kousky krásné, ale většina ne. Tyto keše v mých očích dost často také popírají ony výše zmíněné základní definice. Vždycky si říkám, proboha proč ?! Platí to především pro ty osobní. Obecným poznávacím znamením těchto bezobsažných keší je zpravidla zcela chudičký a nic neříkající listing a často jsou také produktem začátečníků, kteří se ještě čertí, že to p.t. kačerstvo nějak moc nechválí. Oproti tomu věnovací keše mají listing zpravidla dobrý, ale často jim zase chybí ten konec – tedy něco zajímavého k ukázání. Zde asi zbývá jediné – tento typ keší buď ignorovat (což lze někdy stěží poznat předem) nebo v případě nálezu veřejně pranýřovat. Poslední z mnou zaznamenaných fenoménů se týká opět především větších měst, ale v poslední době nejen jich, a je to přeplácanost kešemi. Nevím, co některé autory vede k tomu, založit keš např. s názvem „kanál“ a dát ji do kanálu, přičemž o 161 m dál najdu další podobnou keš, nazvanou třeba „okap“ od stejného autora. Tak nějak se řídím názorem, že méně je většinou více. Pravda, také jsem chtěl už, už založit nějakou keš. Ale počkal jsem a dal jsem ji aspoň na (snad) hezké místo poměrně daleko od domovských souřadnic. Postupem doby jsem navíc dospěl k závěru, že drive-in keš je to nejhorší, co jsem mohl udělat. Výsledkem je, že tam akorát měním logbook a šrot v krabičce sypu rovnou do popelnice. A to je také konec konců jeden z nešvarů, co mi vadí a proč už dnes nic neměním, jedině TB a GC. Osobně soudím, že je to důsledek takového toho čecháčství, protože třeba v takovém Německu či Rakousku není (zpravidla) problém měnit obsah, jen u nás to (čest výjimkám) nejde. Závěrem svého paličského zamyšlení bych se ještě mírně pozastavil nad sociálním rozměrem geocachingu. S úžasem vždy sleduji, jak se jakýkoliv zveřejněný event (nejen jihočeský) obratem zaplní nejdéle během 12 hodin. Občas si kladu otázku, jestli je vůbec možné, aby se všichni zúčastnění toho eventu vlastně poznali. Osobně si myslím, že to ani nejde, přesto mne to fascinuje. Smutným produktem většiny eventů jsou však zapomenuté nebo neodlogované TB a GC. Vždy si tam všichni všechno prohlíží a discoverují, ale vlastní odnos věciček pak nějak vázne. Celkově si myslím, že sociální rozměr geocachingu by neměl spočívat ve vysedávání v hospodách, ale třeba ve společném kešování (třeba s rodinou, která je v mém případě spíše asociální) nebo jinak prospěšné činnosti, třeba CITO event. Ale pokud budou stále noví a noví loviči ikonek do profilu, tak to asi lepší nebude a proto se mi ani na to plánované CITO nějak nechce. Za sebe to vidím tak, že nejlepší řešení by bylo zrušit tenhle typ keše (klasický event, ne CITO) jako takový. Kdo se chce sejít s kamarády společného zájmu, možnosti a způsob si vždycky najde. K tomuto tématu bych zařadil ještě jeden nový moment, který mne nedávno také překvapil. Nazval bych je exhibováním některých kačerů. Kromě řady dobře napsaných novinových článků o fenoménu geocachingu jako takovém, jsou i takové, kde z nich obrazně odkapává vlastní důležitost kačera, jehož jediným záznamenání hodným počinem je právě ten článek. Osobně jsem ještě neslyšel na vlastní uši rádio reportáž z kešování a neviděl ani žádné TV zpravodajství věnované tomto fenoménu. Ale že to přijde, tak o tom jsem skálopevně přesvědčen (pokud to už tedy neproběhlo). Z tohoto ranku mne však nejvíc překvapila anketa do zpracovávané bakalářské práce o tom, jak se geocaching může stát jedním z pilířů cestovního ruchu. Až kešování s průvodcem nabídne nějaká cestovka, to bude teprve nářez ! Každému, kdo dočetl až sem, děkuji za čas, který tomu věnoval. Je mi jasné, že některé reakce (pokud tedy vůbec nějaké budou) na některé moje postřehy nebo názory budou dozajista negativní, ale tak už to chodí. Co člověk to názor, já se za své nestydím. Na tom kešování mne kromě skóre drží mimo tu turisticko – vlastivědnou část i fakt, že se nejedná o žádnou organizovanou činnost, která by nedejbože měla nějaké formální vedení. Má svá pravidla a tím to hasne. Tak až sleze ten hloupý sníh, přeji příjemné kešování a hodně příjemných zážitků při tom.